Tak dnes máme 1.1.2014 a hned úvodem roku bych chtěl shrnou ten uplynulý.
Ihned z kraje bych chtěl poděkovat své rodině která mi velice pomohla ke splnění svého velkého snu a jsem teď zase o něco blíž splnit si svůj vytoužený sen. Díky, Díky Ano správně pořídil jsem si nový stroj po kterém jsem pátral a uvažoval už dlouho. Variant bylo několik a vzhledem k mému přeorientování se z vyloženě silniční motorky na cestovní enduro, se můj výběr zúžil na dva stroje které jsou jsi co se týče jízdních vlastností a určité charakteristiky velice podobné. Nakonec jsem se rozhodl jak jsem rozhodl. Své volby nelituji!!!
Na své staré motorce, která byla úžasná, spolehlivá a najezdili jsme společně mnoho kilometrů jsem bohužel v roce 2013 najel asi jenom zhruba 1000 Km. Po té jsem motocykl prodal což pro mě bylo velice těžké a kdych jí prodávat nemusel nikdy bych to neudělal. Bez motorky jsem nebyl vlastně ani minutu. V době když jsem prodával svou starou (motorku) už byla ve výrobě moje nová na kterou jsem se samozřejmě velice těšil.
Když jsem si byl vyzvednout mého nového jednostopého kamaráda, byl to neskutečný pocit. Každý to asi zná kdo kupoval fungl nový stroj, je to nezapomenutelnej pocit. U předání jsem byl docela nervózní, přece jenom kupovat novou motorku se vám nepoštěstí každý den. Od prvního nastartování jsem věděl že prostě my dva k sobě patříme a že spolu zažijem fantastická dobrodružství, zvuk motoru byl famózní. Dá se říct že od prvního zážehu motoru do prvních 1000 kilometrů jsem ze stroje neslezl, bylo to takové krásné seznamování. Po zajetí motoru už jsem začal trochu v hlavě plánovat kam bude směřovat moje první cesta. Nikam daleko to nebylo ale za hranice jsem se dostal. Abych to nezdržoval, v létě o dovolené přišel krásnej výlet do Itálie. Zvolil jsem cestu takovou abych si to co nejvíc užil a nemusel se zabývat detaily jako například koupí dálniční známky v Rakousku, která je bohužel povinná i na motocykl a v Itálii zase mýtnými branami, chtěl jsem co nejvíc ušetřit. Už po cestě jsem zažíval neopakovatelné zážitky. Třeba při přejezdu z Rakouska do Itálie jsem asi ve dvě ráno v naprosté tmě upřostřed silnice která vedla lesem, na poslední chvíli uhýbal stádu krav. Nebyl to opravdu dobrý pocit kličkovat na úzské silnici mezi stádem krav které si asi zkracovalo cestu přes silnici. V benátkách mě zase chtěla okráct partička Rumunských občanů v luxusním voze. Né že bych byl nějaký hrdina, to ne ale v ten okamžik jsem měl trochu strach. I přes to všechno se do Itálie určitě zase vydám.
Suma sumárum. Za rok 2013 najeto 13000 kilometrů což je zatím můj dosavadní rekord, z toho 1000 na starém stroji. Už se nemůžu dočkat na Březen 2014 Kdy bych měl vyrazit do krásné hornaté země na západě Balkánského poloostrova, u pobřeží Jaderského a Jónského moře a to do Albánie. Jestli vše vyjde tak jak má, už teď se nemůžu dočkat.